,,My jsme šlapky z ulice!“ / We are women of the streets!

Jak troufalé a při tom pravdivé něco takového o sobě zpívat, Edith Giovanno Gassionová.

Boj, obdiv, pády, síla, nenávist, láska, nekonečné ztráty…to byl, bohužel, celý Váš život. Možná to byl osud, možná jste si to tak vybrala. Lidé Vás milovali i využívali. Byla jste sama svým popravčím, Vy hloupá! Když jsem poprvé slyšela Váš hlas, bylo to něco nepopsatelného. Dokonalost je slabé slovo. Chtěla jsem vědět víc, víc o Vás. Dokázala jste toho tolik! Narodila jste se na ulici, uprostřed chladné zimní Paříže. A co nevidět, jste zpívala v New Yourských vyhlášených kabaretech. Lidé kolem Vás neustále odcházeli, ničili Vás. Všechno byl jen hon za něčím lepším. Stačilo se jen na chvíli zastavit a užívat si těch krásných chvil, kdy jste byla milovaná Vašimi blízkými. Tvrdě jste pracovala, nejen na sobě. Změnila jste tolik osudů lidí kolem sebe a při tom si vytrpěla tolik bolesti. Máte u mě neskutečný obdiv. Byla jsem šokovaná, že sklízíte obdiv i u teenagerů 21. století. Kteří vědí, kdo jste Vy. Vy, Edith Piaf, která ničeho nelitovala. Non, je ne regrette rien.

02

How daring yet truthful to sing such thing about yourself, Edith Giovanna Gassion.

Struggle, admiration, falls, strength, hate, love, endless losses.. Your entire life could be described with these words. It may have been your destiny, or maybe it was your choice. People loved you and took advantage of you. You were your own executioner, you silly! I distinctly remember hearing your voice for the first time. I was so intrigued that I immediately wanted to learn more, more about you. You accomplished such a lot in your life! Born in the street, in cold, unfriendly Paris. And before long you were appearing in renowned music halls of New York. You were hopeless at maintaining relationships, in fact they were ruining your life. You were desperately longing for something beautiful and did not realise that you might have been happy if you had stopped for a while to enjoy the precious moments when you were surrounded by the people who loved you. You worked hard, not only on yourself. You changed so many people’s lives and yet suffered so much pain. I deeply respect you. I was astonished when I found out that young people in the 21st century know who you are and feel the same way as I do. About you, Edith Piaf, who regretted nothing. Non, je ne regrette rien.

One thought on “,,My jsme šlapky z ulice!“ / We are women of the streets!”

Comments are closed.