Jak to tenkrát bylo praprapraprapraprapraotče?/So what´s the true story, fore-fore-forefather?

Jak to tenkrát bylo praprapraprapraprapraotče? Každý rok když přichází zima, mám potřebu Vám něco napsat.

Ovšem hned se neradujte. To něco v každém případě není obdiv. Mám pár pochybností, které mi už dlouho nedají spát. Už třetí týden ležím znuděný v posteli a piji už šedesátý heřmánkový čaj. To proto, že začalo přituhovat a naše ochablé organismy se s tím nechtějí vypořádat. A potom mě napíše kamarád z Egypta, že se opaloval u vody s pivem v ruce. Samozřejmě tím nenaznačuji, že jste měl s celým národem jít pěšky až do Afriky, nebo snad přeplavat Středozemní moře. Ale v jedné písničce zaznělo, že kdybyste popošel o kousek dále, mohli jsme se teď v plavkách u vody válet. A to, že se to nestalo, pane Čechu, je sakra velká škoda.

Myslím, že některá Vaše rozhodnutí byla zbrklá a unáhlená. To, že s Vámi souhlasili všichni, je jen důkaz toho, že byli po úmorné cestě zcela vyčerpaní. Já být takto na dně a někdo by mi řekl, že z Řípu viděl spousty mléka a medu, taky bych se šel rozhodně podívat. Nikomu se ani nechtělo přemýšlet nad názvem naší nové vlasti a chtěli jít spát, tak odsouhlasili první návrh a to ten, že se má naše země jmenovat po Vás. Mimochodem podle vědeckých výzkumů se kolem roku 664n.l. nenacházely v okolí Řípu tak obrovské zásoby mléka a medu, které by běžný člověk spatřil z tak vysoké hory.

Bylo neohleduplné uvozovat nějaké závěry takto k večeru a upřímně Vám děkuji za rozhodnutí, které mě připravilo o dva týdny výuky! 

photo-by-andrea-c599c3adhovc3a1-623x415

So what´s the true story, fore-fore-forefather? Every year when winter comes I feel a need to write something to you.

Yet there´s no reason to rejoice. That ‘something’ is not admiration at all. I have a few doubts that won´t let me sleep for a long time. I´ve been lying in a bed for three weeks now, bored and drinking my sixtieth camomile tea. Simply because of the fact that it started to get freezing cold and our weakened organisms don´t want to cope with that. And then a friend of mine from Egypt writes to me that he is enjoying his beer on a beach while sunbathing. Of course I don´t infer that you should´ve walked the whole nation as far as Africa or, perhaps, swim over the Mediterranean sea. But in one song there were lyrics saying that if you had drawn forward a little bit more we could now be lounging somewhere around water in our swimsuits. And the fact it didn´t happen is a big pity, Mr Čech.

I think that some of your decisions were hot-headed and reckless. The fact that everybody agreed with you is just evidence that everybody was completely exhausted after such a plodding journey. If I had been this tired and told that there could be plenty of milk and honey seen from the Říp mountain, I would have gone and checked that myself too. Nobody even wanted to ponder over the name of our new homeland and they wanted to go to sleep so they agreed with the first proposal, which was naming our country after you. By the way, according to scientific research there were no huge supplies of milk and honey to be seen from Říp around 664 AD.

It was thoughtless to draw such conclusions towards the evening and I frankly thank you for the decision which cost me two weeks of school.

One thought on “Jak to tenkrát bylo praprapraprapraprapraotče?/So what´s the true story, fore-fore-forefather?”

Comments are closed.