ROCKOVÁ HUDBA 2. POL. 70. LET

Proč zrovna tyto léta? Protože se hudebním světě objevují nová odvětví rockové hudby, a to hardrock,  nová vlna a hlavně punk rock…

V Americe již nějakou dobu existují punkoví prarodiče Iggy Pop (do r. 1973 Iggy Pop and The Stooges), New York D22olls či Velvet Undeground (název až do roku 1973).

            Když v roce 1974 vydávají The New York Dolls svoji poslední desku „Too much too soon“ a následujícího roku se rozpadají, zpívat začíná mladá spisovatelka poezie Patti Smith, která zakládá skupinu Patti Smith Group. Již roku 1975 vydává album „Horses“, o rok později „Radio Ethiopia“ a v letech 1978 a 1979 desky „Ethipia a Wave“. Také spolupracuje s Tomem Verlainem (1973-1978 hraje se skupinou Television) a r. 1976 vydávají básnickou sbírku „The Night“. Patti Smith se pro historii stala velice stěžejní postavou ve vývoji new yorského punku a nové vlny.

            Taktéž v roce 1974 se dává dohromady snad nejvýznamější americká punk´n´rollová skupina historie  Ramones. Členové chodili v dámském oblečení a za příjmení si vzali jméno kapely (např. Dee Dee Ramone). V roce 1976 vydali své první album s názvem „Ramones“. Rok na to se skupina prosadila s hitem „Sheena is a punkrocker“ za oceánem, v Anglii. 1977 vydávají dvě desky, „Leave Home“ a „Rocket to Russia“, jež jsou ze stejného materiálu jako deska první. Dále pak 1978 album „Road to ruin“ a 1979 „Itś alive“.

            V roce 1974 se ještě v New Yorku formuje neméně důležité komerční novovlné seskupení Blondie, v čele s dívčím zpěvním duem, které v letech 1976, 1977, 1978 a 1979 vydávají alba „Blondie“, „Plastic letters“, „Parallel Lines“ a „Eat to the beat“.

            Mezi Anglií a USA stojí Dawid Bowie, který od roku 1974 pobývá 2 roky v Americe a produkuje například i s Iggym Popem nebo Johnem Lennonem. Roku 1976 se však stěhuje do Německa a stává se další inspirací pro novou vlnu např. deskami „Low“ (1977), „Heroes“ (1977) nebo „Lodger“ (1979).

            V Anglii se v těchto letech taktéž  máme o co zajímat. V roce 1974 se například dávají znovu dohromady Deep Purple a rozpadají se The Who.

            Roku 1976 na heavymetalové půdě v Londýně zakládá skupina Iron Maiden, která v roce 1978 vydává první desku „The Soundhouse Tapes“ (na vlastní náklady). Další rok hrají v Londýně na prvním festivalu nové heavymetalové vlny, jak se později označuje festival „Crusade“.

            Avšak v Anglii již byli přehlceni heavy metalovými a hardrockovými kapely typu Iron Maiden, Led Zeppelin, AC/DC či Black Sabath, a proto se není čemu divit, že tehdejší mládeš v roce 1975 (jejich první koncert) přišla na kapelu Sex Pistols, která se stala punkovým kultem. V čele se zpěvákem Johnym Rottenem měla za úkol provokovat, což se jí velice dařilo. Hned v roce 1976 vydává kapela svoji první desku „Anarchy in the UK / I wanna be me“, která se nenávratně podepsala na dějinách punkrockové muziky. Roku 1978 se rozpadají.O  rok později se jejich baskytarista Sid Vicious předávkuje heroinem a umírá poté, co je obviněn z vraždy své milenky.

Přelož si anglické texty písní díky skvělé angličtině – pomaturitní studium angličtiny Brno.

            Další punkovou legendou se stala kapela stojící vedle Sex Pistols, The Clash (založena 1976). Oproti Sex Pistols je ale umírněnější a politicky orientovaná spíše doleva. Později v jejich hudbě dokonce objevujeme prvky reggae a ska. V letech 1977, 1978 a 1979 vydávají desky „The Clash“, „Give´em Enough Rope“ a „London Calling“ (dvojalbum).

            Z anglického hudebního podsvětí stojí za zmínku i kapela Snam 69, která se stala nejvlivnější ve stylu Oi! či streetpunku. První singl s názvem „I don’t Wanna“ byl vydán roku 1977, první a druhé album skupiny s názvem „Tell Us the Truth“ a „Hurry up Harry“ pak v roce 1978.  

            V Čechách stále působily například skupiny typu Olympic, Katapult nebo Bacily, avšak i u nás začínají vznikat kapely nové vlny a dostává se k nám i punkrock, víceméně hlavně z Anglie, odkud se složitě pašuje na zahraničních vinylech. Hudební začátky této scény u nás beze sporu patřily kapelám Extempore, Zikkurat a Energii G.

V začátcích se tento styl pojí se jménem Karel Habal (pozdější zpěvák skupiny Garáž), jenž byl jedním z prvních, kdo u nás vlastnil punkové desky, např. Sex Pistols či Clash. Kapela Extempore, která jako první dostala punk do podvědomí veřejnosti, zde působila cca od roku 1974 a do její tvorby se dostávaly a míchaly různé styly hudby, včetně jazzu. Když se jejich leader Mikuláš Chadima seznámil, právě díky Habalovým deskám, s punkrockem, tak se tento styl do jejich tvorby neodmyslitelně projevil. A tak skupina Extempore začíná hrát, tehdy ještě jen jako vložky do jejich zajetého repertoáru, písně od tehdy nejznámějších světových punkových kapel, avšak s českými texty.

Další velice významnou prvotní Československou punkrockovou kapelou se stala Energie G. Oproti Extempore byli její členové nízkého věku a hráli povětšinou vlastní tvorbu. Vznikli kolem roku 1979 a punk v pojetí této kapely byl, oproti starším Extempore, klasickým sledem tří akordů v kombinaci s ne moc hudebním umem jejich členů.

A za poslední zmínku stojí rok 1978, kdy dva mladí patnáctiletí studenti Jiří Křivka a Tomáš Šavrda založili kapelu, kterou pojmenovali Zikkurat. Později se k nim přidal ještě Vilém Čok. S Energii G měli společný nízký věk, avšak s kapelou Extempore promítání různých hudebních žánrů do svého stylu. Prvním koncertem se jim stal koncert na 9. Pražských jazzových dnech, kde kvůli časové tísni (hráli poslední) nemohli do repertoáru zařadit žádné jazzové písně, a tudíž hráli samé punkové převzaté věci.

Nakonec bych ráda pozdvihla význam těchto pár let na světovou, potažmo i českou, hudbu dalších generací. Punkrock, hardrock a new wave hraje spousta kapel i dnes a díky nim stále žije ono „garážové hudební podsvětí“.

Olie Kovácsová

Přelož si anglické texty písní díky skvělé angličtině – pomaturitní studium angličtiny Brno.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>