Vítejte na setkání s naší lektorkou kurzů češtiny pro cizince Jitkou Koudelkovou, která učí na naší Jazykovce PELICAN už nějaký ten pátek.
Budeme se bavit o tom, proč jí čeština učarovala, kdo jsou její studenti, jaké metody při výuce našeho jazyka využívá, co se dělo na letošním setkání AUČCJ, o jejím “kontroverzním” zapojení knih a literatury do výuky, ale taky třeba o kulturních rozdílech při výuce. Vnímá je vůbec? A co ji k češtině přivedlo? PELICAN se ptá!
Jity, mohla by ses nám krátce představit a přiblížit nám, proč zrovna čeština a jazykové vzdělávání?
Absolvovala jsem bakalářské studium bohemistiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, které podnítilo můj zájem o jazyky, a tak jsem si v navazujícím studiu zvolila obecnou jazykovědu. Během studia jsem doučovala češtinu, a to nejprve děti a později i dospělé v jazykových kurzech češtiny pro cizince.
Co přesně v jazykovce PELICAN učíš? Máš zkušenosti s výukou i mimo jazykovou školu?
V jazykové škole PELICAN učím češtinu pro cizince, především v rámci individuálních lekcí pro azylanty, a to ve spolupráci s Organizací pro pomoc uprchlíkům (OPU). V minulosti jsem učila například v Dobrovolnickém centru 67.
Na fotografii: Jitka Koudelková, autorka fotografie: Jitka Janů
S jakými materiály při výuce češtiny pracuješ? Máš nějaké tipy a osvědčené metody?
Ve svých lekcích pracuji s osvědčenými výukovými materiály, a to s učebnicí Česky krok za krokem od Lídy Holé, což je podle mého názoru nejlepší učebnice tohoto typu na našem trhu, s množstvím podpůrných materiálů dostupných na webu. Vedle toho ráda pracuji taky s autentickými texty, zejména s českou literaturou či s věcmi z běžného života jako je např. jídelní lístek, životopis, kulturní program apod.
Znáš a využíváš nějaké inovativní výukové materiály/metody?
Myslím si, že v dnešní době není jednoduché přinést do výuky něco skutečně inovativního, ale relativně nové je například využití videa ve výuce. Osobně si myslím, že velmi efektivní je najít si např. oblíbený seriál v jazyce, který studujete a opatřit si k němu titulky v daném jazyce. Je to skvělý způsob, jak rozvíjet slovní zásobu v běžně mluveném jazyce.
Jak probíhá Tvoje výuka?
Ve svých lekcích ráda využívám autentické, a to zejména beletristické texty z české literatury. Knihy lze využít ve výuce různými způsoby, a to i v přípravných kurzech češtiny pro úplné začátečníky. Cizinci, kteří se učí jazyk hostitelské země přímo v hostitelské zemi snadno pochytí velké množství slov, pokud je posléze dovedou identifikovat v textu.
Pak už nic nebrání jejich zapamatování. V knize pak mohou známá či povědomá slova vidět v kontextu, což jim nepochybně usnadní jejich následné užití.
Čeština je velkou oblastí Tvého zájmu. Co tě fascinuje na předmětu český jazyk jako takovém?
Čeština mě fascinovala už na gymnáziu, naše profesorka byla kultivovaná a sečtělá dáma, která byla mým vzorem a motivovala mě k dalšímu studiu češtiny. Vždycky mě bavilo číst a skrze literaturu jsem našla cestu i k jazyku jako takovému.
Workshop metody “Knižní klub” na setkání AUČCJ v Praze 2018
Jazyková škola PELICAN spolupracuje, co se výuky češtiny jako cizího jazyka týče, zejména s OPU. (Organizace pro pomoc uprchlíkům), z jejichž řad jsou taky Tvoji studenti. Znáš další organizace, které se výuce češtiny cizinců v Brně věnují?
Znám například organizaci META, která se věnuje podpoře cizinců ve vzdělávání a v pracovní integraci. Podporuje také pedagogy, kteří se věnují výuce cizinců, a to např. pořádáním seminářů či tvorbou výukových materiálů pro studenty se specifickými potřebami.
Dále bych určitě neměla zapomenout zmínit organizaci Nesehnutí, která v sobě zahrnuje velkou spoustu programů a kampaní na podporu cizinců a jejich úspěšné integrace do společnosti. Tak třeba jejich program Společně k rozmanitosti v sobě zahrnuje báječný projekt s názvem Buddies, který se vlastně celý točí kolem dobrovolnictví a výuky češtiny jako cizího jazyka.
Je čeština opravdu tak těžký jazyk, jak se o něm traduje?
Čeština je podle mého názoru velmi těžká, obecně velmi záleží na tom, z jakého jazykového prostředí k nám studenti přichází. Nejrychleji si jazyk osvojí studenti, jejichž mateřským jazykem je nějaký jiný slovanský jazyk. Nejdůležitější je však motivace a každodenní kontakt s jazykem.
Co dle Tvých zkušeností činí cizincům největší problém?
Velkým problémem je správná výslovnost některých hlásek. Správně vyslovit ř se však ukazuje jako problém i pro spoustu Čechů. Klíčové je mluvit a nebát se udělat chybu.
Z jakých zemí pochází Tví studenti?
Mí studenti, resp. moje studentky pocházejí ze zemí Blízkého východu, a to z Iráku, ze Sýrie a také z Afghánistánu.
Co bys řekla o kulturních rozdílech? Vnímáš je při výuce?
Kulturní rozdíly ve výuce nevnímám vůbec. Lidé, s nimiž pracuji, mají mnohdy velmi podobné starosti jako mám já. Že je nevnímáme při výuce však samozřejmě neznamená, že nejsou přítomny. Když se pustíme do širších debat, je radost sledovat, jak je každý ze studentů hrdý na své tradice a kulturu.
Workshop metody “Knižní klub” na setkání AUČCJ v Praze 2018
Zapojila ses do projektu Lingua+, kterého je jazyková škola PELICAN partnerem, a v rámci kterého implementuješ do svých lekcí výuku pomocí čtení českých knih (Knižní klub) a s tím spojené aktivity. Mohla bys nám tuto zkušenost krátce popsat?
Myšlenka Knižního klubu se mi líbí, protože v něm mohu propojit svoji zálibu v četbě s výukou jazyka a zároveň podnítit ve studentech z jiného kulturního zázemí zájem o českou literaturu a českou kulturu. Moji studenti jsou převážně začátečníci, a tak nebylo snadné pro ně vymyslet vhodnou aktivitu spojenou s četbou knihy. Metoda, kterou jsem nakonec zvolila se může zdát kontroverzní, ale funguje, což se mi potvrdilo i v praxi, když jsem dala studentům číst úryvek z autentického textu románu Žert od Milana Kundery.
Na začátku jsem jim sdělila, že není třeba plně porozumět předloženému textu, úkolem však bylo najít v něm maximum slov, která znají, nebo se jim zdají povědomá. I studenti s elementárními znalostmi jazyka byli schopní v textu taková slova identifikovat a správně je přeložit či vysvětlit. Dalším úkolem bylo například najít dvojice synonym či antonym. V dalším úryvku z Kundery pak měli pomocí pantomimy předvést nějakou část textu a ostatní studenti měli hádat, která to je.
Myslíš, že je tento způsob výuky efektivní? Kde vidíš výhody a kde nevýhody?
Tento způsob považuji za efektivní, neboť pomocí čtení knihy se studenti učí slova či dokonce celé fráze v kontextech, v nichž je následně mohou použít. Součástí této metody je také společná četba. Lektor nejprve pomalu a pečlivě text přečte studentům a poté čtou studenti individuálně, což jim pomůže naučit se správnou výslovnost.
Přednášela jsi o této metodě taky na letošním setkání AUČCJ v Praze. Jaké bylo publikum a jaké sklidila metoda ohlasy?
Tato metoda mohla být přijata vcelku bez emocí, kdyby se nejednalo o aktivitu pro začátečníky. Nejčastějším protiargumentem bylo, že text je příliš náročný. V první řadě je však důležité si uvědomit, že nejde o to, aby studenti kurzů češtiny pro cizince rozuměli všemu, co se v úryvku píše a už vůbec ne tomu, co se tím autor snažil říct.
Tak třeba právě u začátečníků jde čistě o to, aby se studentům dostal do ruky autentický text a vzali si z něj (už z prvního čtení) co nejvíc. Jednalo se o jazykové aktivity založené na schopnosti nalézt slova, která jsou známá, byť jsou v textu zapsána třeba v jiném pádě, který studenti ještě neznají. Naučit se slovo v určitém pádě v kontextu, v němž ho lze použít, je velmi efektivní a zároveň daleko zábavnější než se učit pády pomocí tabulky.
Součástí workshopu bylo také promítání pracovních listů mých studentů, kteří byli ochotni je anonymně zveřejnit. Takto mohli účastníci workshopu porovnat své domněnky se skutečnými výstupy, a díky tomu inovativní metodu vzali na milost.
A my moc děkujeme za rozhovor. Ať láska ke knihám a naší mateřštině vydrží jak naší lektorce Jitce, tak jejím studentům!
PELICAN tým
