Tomáši, učíš na naší škole pomaturitní studium angličtiny. Jak probíhá výuka? Používáš v hodinách nějaké alternativní moderní metody, jako je například video? Pokud ano, popiš nám, jak takové vyučování vypadá.
Tak kupříkladu video už bych ani nepovažoval za alternativní metodu, ale za standardní součást výuky. V hodinách zpravidla věnujeme polovinu tříhodinového segmentu cvičením a prací z učebnic. Ve zbylém čase píšeme příběhy, které musí obsahovat náhodně vylosovaná slova, konverzujeme o všemožných tématech (od generačních rozdílů po paranormální jevy), hrajeme hry jako Wheel of Fortune nebo Jeopardy, řešíme kvízy atd. Důležité je stále zkoušet něco nového a zjišťovat, co se osvědčí.
Jaký si myslíš, že je lepší přístup ke studentům? Kamarádský nebo spíš autoritativní? Jaký se snažíš být ty a proč?
Nejlepší asi bude od každého trochu, ale já se za přílišně autoritativního nepovažuji. Rád se bavím se studenty na rovinu a nechci si vytvářet jakousi přísnou personu, která by měla být za všech okolností respektována. Jsme všichni dospělí lidé, takže se vždy můžeme domluvit.
Vyučuješ také nějaký firemní kurz angličtiny?
Ano, momentálně vyučuji ve dvou firmách.
Když srovnáš firemní výuku a pomaturitní studium, jaké rozdíly najdeš?
Firemní výuka je často pouze jednou týdně, takže hodiny jsou mnohem narvanější. Není moc času na hry a jiné aktivity. I tak se ale dá firemní výuka pojmout zábavnou formou a ne jen hodinu koukat do tabulky nepravidelných sloves.
A Tome, jak ses vlastně dostal do školy PELICAN, jak jsi na nás přišel?
Našel jsem inzerát na jednom z mnoha vyhledávačů prací a brigád. Už ani nevím, kde přesně. Byl tam už přes dva týdny, takže jsem si nedělal moc velké naděje. Když mi hned druhý den zazvonil telefon a byl jsem pozván na pohovor, tak jsem byl opravdu velmi překvapený.
Co se ti na škole PELICAN líbí?
Pohodová atmosféra a důvěra vůči lektorům. Lektor je zcela zodpovědný za to, jak vede svou hodinu. Může tak připravit přehršel rozličných aktivit, a ne jen jet podle učebnice.
A teď trochu z jiného soudku, řekni nám něco o sobě. Co tě baví, co děláš ve volném čase, jaké jsou tvé hobbies?
Já jsem především divadelník. Začínal jsem jako herec v jednom malém amatérském souboru, ale nyní už se spíše starám o věci za scénou – psaní scénářů a režii. Působím momentálně ve dvou souborech, a to v Napříč.cz a P.U.D. Občas je to celkem záhul, zvláště v kombinaci s prací, ale nevyměnil bych to.
Jsi Brňák nebo ses narodil jinde, případně kde? Co se ti na Brně líbí?
Tak tohle je trošku komplikovanější. Narodil jsem se v Prostějově, ale protože byl táta voják, tak jsme se museli párkrát přestěhovat (kvůli kasárnám). Nakonec jsem skončil v Rokycanech, kde jsem zůstal až do doby, kdy bylo na čase nastoupit na vysokou školu. Brno bylo jasná volba, protože jsem se chtěl vrátit zpět na Moravu a je to asi moje nejoblíbenější město. Stále se tu něco děje, není problém cokoliv zorganizovat a počet hospod je ohromující.
Když se vrátíme zpět k angličtině, do jaké míry si myslíš, že je pro občana České republiky, který nemá tendence opouštět zemi, důležitá její znalost? Proč by se takový člověk měl anglicky učit?
I kdyby se člověk nikdy nepodíval za hranice, tak přesto s angličtinou do kontaktu přijde. Na internetu je téměř nemožné se jí vyhnout, a proto se vyplatí alespoň její základní znalost. V Brně se navíc nachází velmi mnoho zahraničních studentů, takže člověk ani nemusí cestovat do jiných zemí, aby na něj bylo mluveno anglicky.
A ohledně pomaturitního studia, proč je podle tebe volba výuky jazyka po střední škole dobrá? V jakých případech ji vidíš jako nejvhodnější?
Kupříkladu lidé, kteří plánují studovat vysokou školu a ví, že jejich znalost angličtiny není úplně nejlepší, by nad pomaturitní výukou mohli zauvažovat. Sáhodlouhé akademické texty v angličtině jsou lahůdka a Google translate na tohle vážně nestačí. Výuka je samozřejmě taky určena pro lidi, kteří chtějí pracovat v zahraničí. Domluvit se je důležité vždy a všude.
Nakonec bych tě poprosila, jestli bys nám řekl nějakou veselou historku z vyučování, jestli si na nějakou vzpomeneš J.
Občasné chyby v překladech za pomoci on-line slovníků mohou býti dosti zábavné. Kupříkladu jemné rozdíly mezi slovy „hrábě“ a „hrabě“ způsobily to, že v jedné prezentaci se z člena britské královské rodiny stal zemědělský nástroj. Nedávno se taky při hodině objevil dotaz, jaký je ve výslovnosti rozdíl mezi slovy „as“ a „ass“. Rozhodně se nenudíme. 🙂
Díky Tome, jsme rádi, že lektorem v naší škole a jsi součástí PELICAN crew, vážíme si tě.
