Úžasně krásný život aneb když ruština mate

Ruský jazyk slaví v posledních letech velký comeback a ve velkém to pocítily především jazykové školy. I u PELICANA jsme zaznamenali zvýšený zájem o kurzy ruštiny a nebyli bychom to my, abychom této poptávce nevyšli s radostí vstříc. Už teď totiž všem zájemcům nabízíme možnost přihlásit se do kurzů ruštiny pro začátečníky i pokročilé, které začínají na podzim 2018.

Pokud stále váháte, jestli se tomuto slovanskému jazyku věnovat, tak vězte, že ruština je jazyk nejen nesmírně užitečný, ale také velmi hravý, při jehož studiu se rozhodně nudit nebudete. Proto jsme pro Vás sepsali článek, v němž se věnujeme trochu netradičním aspektům ruštiny, kterými jsou nejrůznější dvojsmysly, chytáky a další záludnosti, které plynou z její někdy jen zdánlivé podoby s češtinou. Ruské výrazy totiž často nejsou tím, čím se na první pohled zdají být.

Tak schválně – kdo z vás dokáže rozpoznat, co ve skutečnosti znamená titulek tohoto článku?

Hřiby s trávou, prosím!

Pro většinu z nás je restaurace či stánek s občerstvením jedním z prvních míst, kde máme možnost se po příchodu do jiné země dát do řeči s místními lidmi. Proto je jistě užitečné vědět, že řada z ruských názvů potravin, které se nám mohou zdát důvěrně známé, ve skutečnosti znamená něco úplně jiného.

Když si v restauraci objednáte cokoliv s “jagodami”, nebuďte překvapení, když se Vám kromě jahod objeví na talíři také borůvky, maliny nebo třeba brusinky. To číšník neudělal chybu. Jagoda (я́года) je totiž v ruštině označení pro veškeré lesní plody. Stejně tak není důvod číšníka ochudit o spropitné, pokud si objednáte “griby” (грибы́) a namístu hříbků se dočkáte například žampionů či lišek. Slovo “grib” totiž může označovat jakoukoliv houbu, a to i ty jedovaté. S těmi se ale doufejme v restauracích nesetkáte.

S čím se ovšem můžete v ruských restauracích hojně setkat, je tráva. Než se ale zaleknete a objednáte si raději něco jiného, tak vězte, že v ruštině je “tráva” (трава́) označením nejen pro všudypřítomný zelený porost, ale i pro bylinky. “Tráva” je tedy v Rusku, stejně jako u nás, standardní součástí pokrmů, které není třeba se obávat.

Ochlasta a vrah, aneb než se urazíte

Zatímco nedorozumění v oblasti gastronomie nám může způsobit přinejhorším zkažený žaludek, u jiných může jít doslova o život. Některá ruská slova nám totiž mohou znít jako vulgarity či urážky, i když ve skutečnosti znamenají něco úplně jiného, a mnohdy dokonce pravý opak.

I když mají Rusové ve světě pověst velkých milovníků vodky, zdaleka ne vše se u nich točí kolem této tekutiny, alespoň ne v následujících případech. Když se vás v Rusku někdo zeptá, jste-li “cholostoj” (xолосто́й), nežádá Vás, abyste na něj dýchli, ale jednoduše se Vás táže, jestli jste svobodný. Stejně tak pokud od svých ruských přátel zaslechnete slovíčko “ožerelje” (ожере́лье), možná Vás překvapí, že se ve skutečnosti baví o špercích. Tohle nepoeticky znějící slovo je totiž ruským výrazem pro náhrdelník. A když ve škole či v práci zaslechnete slovo “popytka” (попы́тка), tak to si Vaši kolegové neplánují večerní program, ale nejspíše řeší nějaký vědecký projekt. Tohle slovo je totiž v ruštině označením pro pokus.

Každého ovšem snadno přejde smích, zejména když se setká se svým vrahem. A těch může mít člověk v Rusku hned několik! Ale nebojte se, doopravdy zavraždit Vás nejspíš bude chtít jen málokterý z nich. Vrah, neboli rusky psáno “vrag” (враг), je totiž ruským výrazem pro nepřítele. Stejně tak slovo “vražda” (вражда́) je označením pro nepřátelství, které ovšem může mít do skutečné vraždy hodně daleko. A pokud v Rusku uslyšíte, že někdo někoho “zabil” (забы́л), není nutné hned volat policii. Tenhle výraz totiž v ruštině znamená pouze to, že někdo na něco zapomněl.

Úžasně voníte, slečno

Zdánlivé pochvaly, které ve skutečnosti žádnými pochvalami nejsou, jsou další skupinou slov, jejichž znalost Vás může ušetřit pěkného trapasu.

Když o Vás někdo z Vašich ruských přítel řekne, že jste “krásný” (кра́сный), namísto děkování se raději hned podívejte do zrcadla. Dotyčný vám totiž nechválí Váš vzhled, ale sděluje Vám, že jste celí červení. S tím souvisí i slovo “kráska” (кра́ска), které ovšem nemá s fyzickými kvalitami nic společného. Tohle slovo je v ruštině totiž označením pro barvivo. Pokud tedy uslyšíte tohle slovo od natěračů, můžete si být jisti, že netráví pracovní dobu klevetěním o příslušnicích opačného pohlaví, ale řeší odstín, kterým Vám vymalují ložnici.

Stejně tak není důvod děkovat, když o Vás někdo řekne, že jste “úžasný” (ужа́сный). V tomto případě Vám totiž dotyčný naopak oznamuje, že jste jednoduše příšerní.

Pokud Vám během romantické schůzky Váš protějšek sladce pošeptá že “páchnete” (па́хнуть), není to důvod se naštvaně zvednout a odejít. Tímto vám totiž sděluje to, že pěkně voníte. Naopak slovo “voňjat” (воня́ть) znamená, že jste pravděpodobně zapomněli na deodorant.

Opuchlý palec a bolavá spina

Návštěva lékaře je něco, co pro většinu z nás obvykle nebývá úplně příjemný zážitek, tím spíše pokud se s ním ani nedokážeme shodnout na tom, co nám vlastně je.

Když Vám doktor oznámí, že jste se nakazili “svinkou” (сви́нка), nemá to nic společného s prasečí chřipkou. “Svinka” je totiž ruský výraz pro příušnice. Zato když od něj uslyšíte slovo “opuchol” (о́пухоль), tak zbystřete – tento výraz totiž může znamenat jak otok, tak i nádor.

V Rusku by Vás taky nemělo překvapit, že lékaři svým pacientům běžně dávají úkoly. Nevěříte? Pak vězte, že “úkol” (уко́л) je ruským překladem slova injekce.

Pozor si dejte také při tom, až budete lékaři popisovat, co Vás vlastně bolí. Když budete například potřebovat ošetřit zraněný palec, nedivte se, až po Vás bude lékař chtít upřesnění, který z deseti “palců” to vlastně je. Slovo “palec” (па́лец) totiž v ruštině, na rozdíl od češtiny, může označovat jakýkoliv prst. A než si začnete stěžovat na bolesti hlavy, nezapomeňte, že ruský výraz “glava” (глава́) neoznačuje část těla, ale kapitolu v knize. A naopak lékař, který se Vás ptá, zda-li Vás bolí “spina” (спина́), není adeptem na psychiatrickou léčbu. To se Vás pouze rusky ptá, jestli vás bolí záda.

Otázka života, vesmíru a vůbec

Filozofické debaty o životě, ke kterým dochází po několika panácích vodky snad v každé hospodě, se mohou pěkně zamotat, pokud neznáte to správné názvosloví. Nedivte se, že od svých ruských souputníků při těchto příležitostech slovo “život” (живо́т) uslyšíte zřídkakdy. Tenhle výraz totiž neoznačuje věc o nic méně poetickou, než je břicho. Když tedy od někoho uslyšíte, že má “bol v životě” (боль в животе́), nemusíte mu hned shánět antidepresiva, úplně postačí obyčejné živočišné uhlí.

Zato takové slovo “žizň” (жизнь) při podobných příležitostech uslyšíte dost často, a to nikoliv proto, že by obsluha neplnila svou povinnost. Českým protějškem toho výrazu je totiž – ano, hádáte správně – život! Hesla jako “Skoncovat se žízní” tedy budou mít v ruštině poněkud temnější nádech, než na jaký jsme zvyklí z českých reklam na pivo.

Slovíčko “mír” (мир) je v ruštině podobně ošidné. Znamená totiž nejen mír, ale i svět. A jak už jste se asi dovtípili, české slovo vesmír pochází z ruštiny a doslova znamená “celý svět” (весь мир). Poetika sama! A aby toho nebylo málo, tak je tu i slovo “svět” (свет), který (tentokrát nečekaně) skutečně znamená totéž co v češtině, ale zároveň je to i výraz pro světlo, lampu nebo svítání. Vskutku multifunkční výraz!

Ochotníci z Ruska

Ani zdánlivě poklidný svět umění není pro nás Čechy úplně prost jazykových pastí. A zrovna v Rusku, které je rodištěm mnoha slavných spisovatelů, malířů a hudebních skladatelů, se může snadno stát, že se do některé z takových pastí chytíme.

Jedna z takových pastiček je dobře známá především fanouškům Járy Cimrmana. Na první pohled nezáludný výraz “ochotník” (охо́тник) totiž neukrývá amatérského herce, nýbrž lovce. Stejně tak i slovo “ochota” (охо́та) je ruským výrazem pro lov.

Jedním z nejvíce nebezpečných území z hlediska matoucích slov je ale literatura. V ruských literárních žánrech je velmi snadné zabloudit, protože se nich vyskytuje spousta falešných stop. Kupříkladu takové slovo “básňa” (ба́сня) nemá s poezií ve skutečnosti vůbec nic společného, označuje totiž bajku. A pokud Vám někdo bude chtít povyprávět “pověst” (по́весть), nebuďte překvapeni, když se v ní nebudou vyskytovat žádné obludy nebo mýtičtí hrdinové. Tento výraz totiž neoznačuje totéž, co české slovo pověst, ale v podstatě jakýkoliv příběh či povídku.

Pokud si myslíte, že alespoň v oblasti výtvarného umění záludnostem uniknete, pak Vás musíme zklamat. Ta totiž skrývá celou hromadu matoucích slov. To takové “pisat” (писа́ть) totiž může znamenat jak psát, tak malovat, kreslit se rusky řekne “rysovat” (рисова́ть), zatímco české rýsovat se běžně překládá jako “čertit” (черти́ть). Takový kreativní mišmaš by záviděl i Kandiskij!

V sadech a komnatách

Chystáte se na návštěvu ke svým ruským přátelům? V takovém případě vězte, že ani mezi čtyřmi zdmi domova se nevyhnete nástrahám záludného ruského jazyka. V prvé řadě, ruská označení pro běžné věci jsou vždy jaksi honosnější. Rusové například nespí v pokojích, ale v “komnatách” (ко́мната), namísto zahrady mají okolo domu “sad” (сад) a v garáži na ně nečeká auto, ale “mašina” (маши́на).

A to není ani zdaleka všechno. Když Vás někdo požádá, abyste mu přinesli “lampu” (ла́мпа), nemusíte shánět celé svítidlo, ale úplně postačí žárovka. Stejně tak se neděste, když Vás Váš hostitel vyzve, abyste se posadili na stůl. Nejde o žádný obskurní ruský zvyk – “stul” (стул) je zkrátka ruským označením pro židli. Mít v obývacím pokoji na zemi “mech” (мех) není v ruských domácnostech nic zvláštního, jde totiž o kožešinu. No a takovou ruskou “vilku” (ви́лка) najdete v příborníku se lžícemi a noži.

A na závěr varování – když Vás někdo vyzve, abyste s ním šli do sklepa, tak to rozhodně nedělejte. Do ruského “sklepa” (склеп) se totiž nechodí pro brambory, ale jde o označení pro hrobku či kryptu.

Tak schválně, dokážete teď s tím, co jste se z našeho článku naučili, přeložit název našeho článku?

Znáte další podobná slova či fráze? Stalo se Vám při návštěvě Ruska nebo při rozhovoru s rusky hovořícími lidmi podobné nedorozumění? Podělte se s námi o ně v komentářích na Facebooku!

Pokud byste se tento zajímavý jazyk rádi naučili také, pak vězte, že už teď máte možnost se v naší jazykové škole přihlašovat ke kurzům ruštiny, které otevíráme na podzim 2018. Konkrétně nabízíme kurzy ruštiny pro začátečníky (úroveň A1), kurzy ruštiny pro věčné začátečníky (úroveň A1/A2), kurzy ruštiny pro mírně pokročilé (úroveň A2) a kurzy ruštiny pro středně pokročilé (úroveň B1). A samozřejmě u nás máte celoročně možnost se přihlašovat také k individuálním kurzům ruštiny. Budeme se na Vás moc těšít, neboli “ждать с ра́достью”!