Čerstvé zprávy z PELICANa:  Pomaturitní studium, nový školní rok a první vlaštovky od čerstvých studentů i lektorů!

Jazyková škola PELICAN poskytuje každý rok zázemí více než sto padesáti studentům, kteří se rozhodnou strávit rok intenzivním studiem angličtiny nebo němčiny. Stovka příběhů, které nás zajímají, které chceme sdílet a jejichž pokračováním chceme být součástí. Stovka příběhů, které se během roku u PELICANa propojí a na jejich základě vzniknou příběhy nové.

Všechny začátky probíhají stejně, ať už nastupujete do první třídy základní školy, do prváku na školu středí nebo se chystáte prvním rokem ochutnat svobodu vysokoškolského života. Atmosféra nových začátků – lehce nervózní, lehce v břiše šimrající, plná nových očekávání. Přesně ta atmosféra, která se jazykovou školou PELICAN nese už od zahájení školního roku našich pomaturitních studentů, které proběhlo v pondělí 4. září.

Není ojedinělé, že se na konci roku sbírá zpětná vazba. My však letos zvolili opačnou strategii. Už od samého začátku jsme natolik zvědaví, že jsme naše studenty vyzpovídali hned na startu. PELICAN pomalu nestihl nad studenty ještě ani roztáhnout svá ochranná křídla a my už se studentů ptali na jejich první dojmy ze začátku školního roku, zajímaly nás jejich příběhy i důvody, proč pro své jazykové vzdělávání volili právě jazykovku PELICAN. Díky naší zvědavosti pak vznikl tento článek, díky kterému můžete část příběhů taky ochutnat. Díky naší zvědavosti a ochotě našich studentů odpovídat, samozřejmě! Všem děkujeme!

„Je to tady takový správný punk!“

Jeden ze studentů, který dokončil rozřazovací test v rekordním čase, byl Petr Malík. „K pomaturitnímu studiu jsem se rozhodl přihlásit poté, co jsem neuspěl při přijímačkách na vysokou školu. Nebyl jsem si jistý, co dál, a tak jsem se rozhodl věnovat rok zlepšování mých jazykových dovedností. Upřímně, hledal jsem teda hlavně způsob, jak neztratit status studenta. Díky pomaturitnímu studiu navíc stíhám i práci na polovičky úvazek.“ A proč si Petr vybral právě naši jazykovku? „ Nevím, jestli se hodí to říct, ale už od začátku je to tady takový správný punk. Žádná škrobenost a všichni jsou děsně kamarádští. Až je to podezřelé!“ směje se Petr.

„Je fajn být zase student!“

Bea Palátová kope za tým studentů, kteří už se neřadí mezi čerstvé absolventy střední školy. „Maturitu už jsem dělala před dvěma roky a hned po maturitě jsem začala pracovat. Po nějaké době mi ale studium začalo chybět. Chtěla jsem se přihlásit do klasického jazykového kurzu, nikdy by mě nenapadlo, že pomaturitní studium angličtiny by mohla být volba i pro již pracujícího člověka. Pak jste mi tady vysvětlili, že se může přihlásit kdokoliv, nejen čerstvý maturant. Tak jsem tady – dopoledne stíhám směny v práci a odpoledne trávím čas u angličtiny. Je fajn být zase student!“ říká Bea.

„Nechtěl jsem přijít o status studenta.“

Přesto je jedním z nejčastějších důvodů, proč studenti volí po maturitě jazykovou školu, právě udržení statusu studenta. „Jsem úplně typický případ,“ směje se Lukáš, student němčiny. „Prostě mě nevzali na vysokou, já nechtěl přijít o status studenta a tak jsem se octl tady. Za rok zkusím přijímačky znovu, snad budu úspěšnější. Doufám, že se příští rok budu hlásit na výšku s certifikátem o úspěšném absolvování státní jazykové zkoušky z němčiny v kapse!“

V našich lavicích letos usedli i studenti, kteří na vysokou školu přijati byli, ale po čase zjistili, že to nebyla šťastná volba. „Když jsem doma řekla, že na vysokou nenastoupím, nesklidila jsem velké ovace,“ říká Karolína. „Nelíbilo se jim právě to, že ztratím status studenta a jejich jediná starost byla, kdo za mě bude platit všechny ty poplatky. Nakonec jsem tedy přišla s řešením přihlásit se na jazykovku. Zatím si myslím, že to bylo dobré rozhodnutí. Jazyky mě vždy bavily, angličtinu budu využívat a mám rok čas na to promyslet, jestli za rok zvolím jiný obor nebo odjedu do zahraničí, což mě vždycky lákalo.“ A proč zrovna PELICAN? „Dobrá doporučení a poloha školy. Když jsem přišla vyplnit do kanceláře přihlášku, byla jsem už v podstatě pro tuto školu rozhodnutá. Zatím toho nelituji!“ dodává Karolína s úsměvem.

„Kvalita výuky mi za dojíždění stojí!“

Co nás překvapilo nejvíce, byl velký počet „přespolních“ studentů. Michaela dojíždí do Brna studovat angličtinu z Kyjova. „Jasně, že máme v Kyjově jazykové školy, ani zdaleka však nemají tak dobré ohlasy a reference. Kvalita výuky mi za to dojíždění stojí. Navíc tady mám kamarádku, takže u ní občas přespím a připadám si pak jako velká Brňačka!“

Stejný případ je i Zdeněk, který dojíždí do Brna z Nivnice. „To je malá vesnička u Uherského Brodu,“ upřesňuje Zdeněk. Taky podle jeho názoru se vyplatí za kvalitou výuky do Brna jezdit. „V rámci Brna už pro mě volba jazykovky tak snadná nebyla, protože Brno je jich plné! Jazyková škola PELICAN si mě získala hlavně svou polohou kousek od nádraží a taky možností studovat další jazyk k pomaturitnímu studiu úplně zdarma. Můžu se tak intenzivně věnovat angličtině a k tomu zdokonalit i svou němčinu. Neslyšel jsem o tom, že by tohle nějaká jiná jazykovka nabízela. Tak snad mi můj počáteční zápal a nadšení vydrží!“ směje se Zdeněk a mi v PELICANu držíme palce!

„Díky studiu získám vízum a zdokonalím se v angličtině.“

Do naprosto jiné kategorie spadají všichni cizinci, navštěvující jazykovou školu PELICAN, kteří díky studiu získávají povolení k pobytu v naší republice. Diana, pocházející z Ukrajiny, se hlásila na vysokou školu. Bohužel ji kvůli úrovni její češtiny na výšku letos nepřijali a ona by se tak musela vrátit zpět na Ukrajinu. „Kde bych ale pak měla příležitost se česky naučit a další rok se na výšku dostat?“ říká Diana. „Mám u PELICANa individuální kurzy češtiny a ještě navštěvuji pomaturitní studium, díky kterému získám vízum a ještě se zdokonalím v angličtině.“

A co na to lektoři?

Jako první jsme vyzpovídali Saru, která v loňském roce vedla pomaturitní studium němčiny. Zeptali jsme se Sary, co je podle ní hlavním důvodem toho, že je pomaturitní studium jedním z nejžádanějších kurzů v brněnské jazykovce. „Myslím, že pro studenty může být zajímavá časová nenáročnost. Mohou si zachovat status studenta a do toho většina z nich stíhá ještě brigádu nebo práci na poloviční úvazek. Lákadlem je jistě taky šance odnést si po roce studia certifikát o úspěšném složení státní jazykové zkoušky. Mladí lidi jsou si vědomi toho, že jim jazykové kurzy otevírají dveře do světa, ale taky k lepším pracovním příležitostem.“

„Jde o to, jak umí lektor se svou skupinou pracovat.“

Lektor Tomáš potvrzuje, že z jeho studentů bylo v letošním květnovém termínu státní jazykové zkoušky úspěšných 85 %. „Pamatuji si, že většina studentů byla na začátku studia skeptická k tomu, že by po pouhém roce měli skládat z jazyka státnici – tedy zkoušku na tak vysoké úrovni. Většina z nich se anglicky učí třeba 13 let a jen s obtížemi se dokáží domluvit,“ říká ze svých zkušeností Tomáš. „My jsme tady ale za rok intenzivního studia skutečně schopni studenty na zkoušky připravit velmi rychle. A přitom se nejedná jen o to, že studenti doma musí ležet v úkolech a biflovat se dennodenně slovíčka. Snažíme se studentům ukázat, že pomaturitní studium jazyka jde i zábavně, a přesto účinně. Jasně, že občas student musí splnit domácí úkol. Snažíme se však o to, aby to student doma udělal rád, z vlastního přesvědčení. Jde o to, jak umí lektor se svou skupinou pracovat.“

Škola PELICAN je každoročně jedna z mála brněnských škol, kterým se podaří naplnit kapacitu a otevřít třídu pomaturitní němčiny. „Pomaturitní studium němčiny obvykle vyhledávají studenti, kteří se s tímto jazykem setkávají už od základní školy a s angličtinou zatím nepřišli do styku. Raději tedy věnují svůj čas zdokonalováním pro ně již známého jazyka, než aby se vrhali do něčeho nového,“ zdůvodňuje oblibu němčiny v pomaturitním studiu lektorka Veronika.

„Není důvod mít ze státní jazykové zkoušky strach.“

Taky třída Veroniky byla v loňském roce u státní jazykové zkoušky nadprůměrně úspěšná. „To víte, ve skupině se vždycky objeví studenti, kteří třeba z nějakého důvodu pomaturitní studium jazyků vůbec nedokončí nebo se rozhodnou možnost absolvování státní jazykové zkoušky nevyužít. Je to jejich volba, ale je to velká škoda. Není důvod mít ze zkoušky strach, když se člověk soustavně připravuje, nejde o nic složitého,“ dodává. „Navíc se v budoucím pracovním životě jedná o opravdu obrovskou výhodu. Do všech oborů lidské činnosti se znalost cizího jazyka dostává víc a víc. Jestliže obohatíte svůj životopis údajem o úspěšném složení státní jazykové zkoušky z jakéhokoliv jazyka, získáváte obrovskou výhodu. Právě na jejím základě můžete být upřednostněni před jinými uchazeči o stejnou pracovní pozici.“

„Zájem studentů o jazyk dokazuje, že my, lektoři, odvádíme dobrou práci!“

„Já vedu francouzštinu, tedy kurz, který studenti jazykové školy PELICAN získávají k pomaturitnímu studiu jazyků zdarma,“ odpovídá lektorka Martina. „Velký zájem mezi studenty je právě o kurzy němčiny, francouzštiny, ruštiny nebo španělštiny. Volba tohoto kurzu je dobrovolná, studenti však této nabídky hojně využívají. Jsme rádi, že mají studenti zájem i o studium dalších jazyků,“ říká Martina. „Studenti se i po ukončení pomaturitního studia do školy zpět vrací, aby se v načatém jazyce dále zdokonalovali. Často pak získají certifikáty o složení zkoušky třeba i dva. Dokazuje to, že my, lektoři, odvádíme při lekcích dobrou práci.“

A jelikož jsme u PELICANa všichni jedna parta, rozhodla jsem se vyzpovídat i organizační složku naší školy a zeptat se kolegyň z kanceláře, proč by si podle nich měli studenti vybrat pro své studium právě naši školu.

„To je jednoduché,“ říká Kristýna. „Jsme jazykovka, která nabízí pomaturitní kurzy už spoustu let. Škola disponuje velkými zkušenostmi, které promítá do kvality kurzů.“ „U PELICANa učí zkušení a kvalifikovaní lektoři, kteří mají bohaté zkušenosti. Hlavně díky nim je úspěšnost u zkoušek tak vysoká. Berte to jako důkaz,“ směje se Martina.

A co bych na závěr dodala já? „Skutečně nám velmi záleží na kvalitě kurzů. Každý nový student je pro nás novým závazkem. Je pro nás důležité, aby každý student, který překročí práh naší školy, nejen lehce zvládl úspěšně složit státnici, ale taky aby jazyk skutečně dokázal využít v praktickém životě. Aby dokázal vycestovat beze strachu do zahraničí, aby dokázal poradit v brněnských ulicích cizinci se správným směrem, aby získal vysněnou práci v zahraniční firmě. Jde nám o příběhy!“

Co ještě říci k prvním vlaštovkám z letošního školního roku závěrem? Jestli Vás zaujaly příběhy našich nových studentů či poznatky lektorů, přidejte se k nám se svým vlastním příběhem! V průběhu září Jazyková škola PELICAN nabírá studenty a zaplňuje tak poslední volná místečka v pomaturitních kurzech angličtiny, tak němčiny. Tak na nic nečekej a přijď nám prozradit taky Tvůj příběh!

Začátek září je ve většině zemí spojen s koncem letních prázdnin a začátkem školního roku. Nejinak je tomu i v Jazykové Škole Pelican. Studenty a studentky pomaturitního studia angličtiny a němčiny jsme u nás přivítali už 4. září a týdenní kurzy pro veřejnost nám také začnou co nevidět.

Návrat do školních lavic může být spojen s různými pocity. Zatímco starší, zkušení školáci při pomyšlení na konec prázdnin nemusí být úplně nadšeni, ti, kteří mají do školy nastoupit poprvé, se mohou potýkat se směsicí nadšení a očekávání, nebo naopak nervozity a možná i strachu. Přípravy na tento velký den obvykle probíhají už dlouho předtím, než ta očekávaná chvíle vypukne, a pro většinu rodin je den, kdy se z jejich potomka stává školák, důležitým milníkem. Především s uvítáním prvňáčků ve školách se pak ve světě pojí různé zajímavé tradice. Je to zkrátka velký den pro všechny žáky, učitele i rodiče, ať už žijí v Amazonii nebo na Aljašce.

Navzdory tomu však můžeme různě po světě pozorovat rozdíly v tom, kdy a jak začátek školního roku obvykle probíhá. Věděli jste třeba to, že zdaleka ne ve všech zemích nastupují školáci do školy v září? Nebo že v některých zemích je zvykem školní rok zahajovat oslavami, které trvají celé tři dny? Pojďte se s námi podívat na zoubek tomu, jak vypadá první školní den v různých částech světa.

Září nebo leden?

I když nám to může připadat zvláštní, zdaleka ne ve všech zemích začíná školní rok v září. Den nástupu do školy se v jednotlivých částech světa liší především v závislosti na klimatu a kulturních nebo náboženských zvyklostech. V zemích na severní polokouli, kde nejteplejší počasí panuje v červenci a v srpnu, je obecně zvykem zahajovat školní rok na podzim. Na jižní polokouli, kde v době, kdy si my užíváme léta, nastává nejchladnější část roku, pak začátek školy obvykle připadá na leden nebo únor, v některých zemích si školáci dokonce musejí počkat až do dubna nebo května.

I v rámci samotné Evropy ale můžeme pozorovat poměrně výrazné rozdíly. Na 1. září, stejně jako u nás, je den nástupu do školy stanoven například i na Slovensku, v Německu, v Maďarsku nebo třeba v Belgii. Naopak o téměř měsíc dřív nastupují do školy studenti v severských zemích. Malým Finům končí letní prázdniny už 11. srpna a Dánům dokonce o tři dny dřív. S pozdějším nástupem do školy mohou naopak počítat studenti ve státech jižní Evropy, kde se výuka obvykle zahajuje až v polovině září. Rekordmanem je na tomto poli Malta, kde školní rok začíná až 24. září.

Většina zemí v Africe a v Asii se i přes odlišné podnebí této zvyklosti přizpůsobila, najdeme zde ale i výjimky. Školáky v Tanzanii nebo v Keni bychom ve školách v září hledali marně, školní rok jim totiž začíná až v lednu, stejně jako školákům v Singapuru nebo v Malajsii. V Asii ale také najdeme země, kde školy své brány otevírají na jaře – v Indii nebo třeba v Thajsku začíná školní rok v květnu, v Japonsku v dubnu a na Filipínách dokonce až v červnu.

Zatímco státy Severní Ameriky školní rok podle evropského vzoru zahajují v září, jejich jižní sousedé do škol nastupují převážně v lednu a v únoru. Mezi jednotlivými státy Jižní Ameriky  jsou pak mírné rozdíly, nejvíce na čas si přitom dávají školáci v Uruguayi a v Chile, kteří do školy nastupují až v průběhu března.

Balonky, roztleskávačky a deštník jako dárek

Ačkoliv se v našich končinách nepojí se zahájením školního roku žádné zvláštní tradice, ve světě je tomu často jinak. Pro zajímavý příklad takové tradice nemusíme ani chodit daleko.

V Rusku má datum 1. září hned několik významů. Nejenže se jedná o oficiální začátek podzimu, je to také den, kdy si místní obyvatelé připomínají důležitost vzdělání. Tzv. den vědění (rusky День Знаний) se v Rusku a ostatních zemích bývalého sovětského bloku slaví od roku 1984. Tento den má význam především pro prvňáčky, kteří jdou za velké slávy poprvé do školy. Zahájení školního roku je v Rusku spojeno s velkými slavnostmi, při kterých se zpívají písně a recitují básně. Učitelé dostávají od svých nových svěřenců květiny, za které jim na oplátku rozdávají nafukovací balonky. Novopečených prvňáčků se pak ujímají jejich starší spolužáci, kteří je seznámí s prostředím školy.

Podobně vypadá první školní den i v jiných zemích. Například v Bulharsku jsou součástí bohatého zahajovacího programu taneční a pěvecká vystoupení, čtení poezie nebo hraní seznamovacích her. V Polsku je slavnostní zahájení doplněno o skládání přísahy. V zemích, kde mají svou tradici školní hymny, jako je například Japonsko, se zahájení školního roku bez jejího hromadného zpěvu pochopitelně neobejde.

V Saudské Arábii je zahájení školního roku pojato skutečně velkolepě. Oslavy, které tuto událost doprovází, trvají celé tři dny. Na rozdíl od evropských zemí, kde je zvykem, aby žáci první školní den přinášeli učitelům květiny, zde jsou to učitelé, kdo přináší dárky. Obvykle tak noví žáci dostanou na uvítanou květiny nebo něco na zub.

Podobně nabitý program čeká také žáky ve školách v USA. Hlavním bodem programu je tu přitom exhibiční zápas v americkém fotbale, při kterém se před novými žáky blýskne školní tým. Pochopitelně nesmí chybět ani roztleskávačky. Součástí prvního školního dne jsou zde také hry a soutěže, při kterých musí žáci i učitelé plnit nejrůznější bláznivé úkoly.

V některých zemích je tradicí připravovat pro prvňáčky uvítací balíčky plné dárků a školních potřeb. Zajímavou podobu má tato tradice například v Německu, kde prvňáčci dostávají ve svůj první školní den tzv. Schultüte, neboli kornout, který je naplněn sladkostmi a drobnými dárky. Japonští školáci zase obvykle dostávají darem nový batoh, a to ne jen tak ledajaký. Tzv. randoseru (japonsky ランドセル) je zvláštní typ batohu vyrobený z kůže, který se pro svůj unikátní design dostal i do evropských obchodů s módou.

V dárkových balíčcích čerstvých prvňáčků můžeme najít skutečně ledacos. Například indičtí školáci v těch svých najdou mj. i deštník. Škola zde totiž začíná současně s příchodem monzunového období a čerství studenti by tedy měli být na deštivé cesty do školy náležitě vybaveni.

Jaké to bylo v PELICANU

V Jazykové Škole Pelican jsme školní rok, stejně jako základní a střední školy, zahájili v pondělí 4. září. Už několik dní před zahájením probíhaly v Pelicanu horlivé přípravy. Pečlivě vypulírovat všechny učebny, připravit uvítací balíčky se všemi potřebnými informacemi, zkontrolovat, jestli je v tiskárně dost papíru a v kuchyňce dost kafe, a pak už jsme jen nedočkavě očekávali příchod prvních studentů.

A jak tedy vypadal první školní den u PELICANA? Studenty jsme seznámili s informacemi ohledně  provozu školy a organizace školního roku, každému dali po uvítacím balíčku a opět se s nimi rozloučili. Ne ale na dlouho. Po celý zbytek týdne totiž v naší škole probíhaly rozřazovací testy, na základě nichž budou studenti rozděleni do studijních skupin.

V současné době už jen dokončujeme kontrolu všech testů a dolaďujeme detaily rozvrhu tak, aby u nás byli všichni studenti co nejvíce spokojení. A moc se těšíme na výuku, která u nás vypukne už 14. září!

Autor: Kristýna Kalmárová