V současné době dochází k největšímu propojování světa za celou historii lidstva. Globalizace a s ní související migrace obyvatel z jednoho konce světa na druhý má tak za následek soužití různých národů a kultur, a to často velmi odlišných. Každé náboženství, rasa, etnikum a kultura mají svůj svérázný pohled na svět, jiné chování, typické emocionální reakce a jiný žebříček hodnot. Výsledkem tak často může být konflikt mezi zvyky původních obyvatel a zvyky nově příchozích a otázka koexistence různých kultur se tak stává aktuálním předmětem výzkumu mnoha oborů.
Pojmy jako multikulturalismus, multilingvismus nebo interkulturní výchova jsou tak nyní známy i těm, kdo o nich ještě před několika lety nikdy neslyšeli. Co přesně ale tyto pojmy znamenají? A jak to všechno souvisí s jazyky?
Multikulturalismus a interkulturní výchova
Slovo multikulturalismus bylo poprvé použito v 50. letech minulého století pro označení stavu švýcarské společnosti, která byly i při značných kulturních rozdílech obyvatel pozoruhodně jednotná. Multikulturalismus se tak tedy stal synonymem pro ideální společnost lidí, kteří při různém etnickém, kulturním či náboženském původu, identitě a tradicích žijí ve vzájemné harmonii.
Multikulturalismus představuje možnost, jak bez předsudků a zároveň bez iluzí sdílet komunikační prostor bez ohledu na lidskou příslušnost ke skupinám. Tato příslušnost nemusí být definována pouze národnostní či etnikem, ale i mnoha dalšími faktory, např. věkem, pohlavím, zdravotním stavem, handicapem, vyznáním, sociální třídou apod.
Interkulturní výchova se zabývá pedagogickými reakcemi na národnostní, etnickou a kulturní diverzitu ve společnosti. Jejím cílem je posilovat toleranci a empatii vůči rozdílným životním způsobům, podporovat rovnoprávné a solidární soužití lidí z různých kultur, posilovat interkulturní porozumění a schopnost společného řešení problémů.
Interkulturní vzdělávání umožňuje jedincům rozvíjet chápání a přijímání různorodosti jako pozitivního jevu a hodnotit odlišnosti různých kultur jako přínosné. Rozdíly by neměly být chápány jako potenciální zdroj konfliktu, ale jako příležitost k vlastnímu obohacení.
Multilingvismus
Multilingvismus neboli vícejazyčnost je stav, kdy jedinec či společnost používají ke komunikaci více než jeden jazyk. Vícejazyčnost nemusí být založena na dosažení vysoké úrovně znalosti cizího jazyka, ale daný jedinec může různé jazyky ovládat na různé úrovni.
Jedním ze základních motorů vícejazyčnosti je migrace. V mnoha zemích vyspělého světa je migrace nejen normálním, ale dokonce nezbytným a žádoucím jevem, a jejím důsledkem je rozvoj individuálního i sociálního multilingvismu.
Rozvoj multilingvismu má velmi výrazný vliv na proměny jazykového vzdělávání. To už není pojímáno jednoduše jako zvládnutí jednoho nebo dvou, či dokonce tří jazyků chápaných izolovaně a majících za jediný možný vzor rodilého mluvčího. Místo toho je jeho cílem rozvíjet takový jazykový repertoár, v němž hrají svou roli komunikační dovednosti.
Obecně rozlišujeme několik typů vícejazyčnosti:
Sociální vícejazyčnost
O té hovoříme tehdy, zastávají-li jednotlivé jazyky ve společnosti různé funkce. Příkladem je např. švýcarský kanton Graubünden, kde jsou němčina, rétorománština a italština oficiálními jazyky a teoreticky tak na stejné úrovni, ve skutečnosti však rétorománština a italština v mnoha situacích převažují nad němčinou díky bilingvismu jazykových menšin.
Teritoriální multilingualismus
Popisuje politické oblasti rozdělené do více či méně monolingvních oblastí (např. vlámská a valonská část v Belgii).
Institucionální vícejazyčnost
O té hovoříme, jestliže instituce a organizace poskytují své služby v různých jazycích, jak činí orgány některých států Evropské unie.
Individuální vícejazyčnost
Je to schopnost komunikovat v několika jazykových dimenzích – nezávisle na tom, na jaké úrovni jedinec daný jazyk ovládá. Takoví lidé nejsou obvykle vícejazyční od narození ani „perfektně“ dvojjazyční. Např. marocký student v Německu, který hovoří do jisté míry francouzsky a německy – navíc k arabskému dialektu, který je jeho rodným jazykem – je multilinguální, stejně jako například konferenční tlumočník, který využívá znalost jazyků na perfektní úrovni ke své práci.
V posledním desetiletí se evropští odborníci na řadě významných setkání opakovaně shodují, že důležitým spojovníkem Evropy jsou jazykové znalosti a dovednosti. Současná politika Evropské unie stanovuje jako vzdělávací cíl trilingvismus: všichni mladí lidé v evropských školách se učí nejméně dva cizí jazyky kromě oficiálního jazyka dané země. Přestože panuje shoda na tom, že jedním z těchto jazyků by měla být angličtina, dosud nebyla stanovena žádná omezení, jaké jazyky na školách učit.
A co Evropa?
V rámci Evropské unie se hovoří 24 oficiálními jazyky. Prostor Evropské unie je přitom domovem více než 60 původních regionálních či minoritních jazyků, kterými hovoří více než 40 milionů osob. Evropská komise zastává k jejich užívání otevřený postoj a podporuje zachování jazykové diverzity a bohatství v nejvyšší možné míře.
Mezi důvody, proč Evropská unie podporuje výuku cizích jazyků, patří:
– lepší možnost studia či práce v zahraničí u osob ovládajících více jazyků,
– lepší porozumění osobám z jiných kulturních okruhů,
– lepší obchodní vztahy napříč Evropou – obchod obvykle podporuje rozvoj jazykových znalostí.
Jazyková škola PELICAN ve spolupráci s evropskými partnery v rámci projektů Erasmus+ vytváří nástroje a metody, které jsou určeny k řešení dílčích problematických aspektů multikulturalismu a vícejazyčnosti.
Naše projekty:
Lingua+: Cílem tohoto projektu je propojit výuku jazyka hostitelské země (tedy v případě ČR výuku češtiny) se sociální inkluzí dospělých imigrantů. Více o projektu se dozvíte na oficiálních stránkách projektu, linguaplusproject.eu, a facebookové stránce Lingua+.
WeR1: I tento projekt je zaměřen na dospělé imigranty, konkrétně je jeho cílem vyvinout sadu výukových nástrojů inspirovaných metodami CLIL a TBL.
Live2Work: Tento projekt je zaměřen na mladé lidi s nízkou kvalifikací, kteří se potýkají s nezaměstnaností. Jeho cílem je naučit učitele, jak s těmito lidmi pracovat a pomoci jim rozvíjet tzv. měkké dovednosti. Více o projektu se dozvíte na jeho webových stránkách, live2work.eu, nebo na Facebooku pod jménem Live 2 Work EU.
Multilingual Families Clubs: Tímto projektem jsme navázali na úspěšný projekt Multilingual Families, který byl zaměřen na vícejazyčnou výchovu dětí. Cílem jeho nástupce je podpořit vznik klubů, ve kterém by se vícejazyčné rodiny mohly sdružovat a společně pracovat na jazykových znalostech svých dětí. Oficiální webové stránky projektu najdete na adrese www.multilingualclubs.eu a na Facebooku jako Multilingual Families Clubs – EU project.
Zaujal Vás některý z našich projektů a chtěli byste vědět víc? Napište nám na info@skolapelican.com nebo na Facebooku na Škola Pelican. Budeme se těšit!
